Komentáře k příspěvku: Byl jednou jeden horor aneb pohádka versus noční můra

Od: tereza

tereza — Thu, 10 Dec 2009 10:10:33 +0000

No jo, dnešní pohádky jsou cenzurované, ale to co děti vidí v televizi jim realitu hodně rychle připomene. Nechme jim ty pohádky s dobrým koncem, bez krve atd. Ať mají aspoň nějaké iluze…

Od: Aji-nka

Aji-nka — Thu, 19 Nov 2009 18:01:07 +0000

Máš pravdu. Ale i malé děti už musíš připravovat na to, že v životě není všechno tak, jak bys chtěl a že to někdy nemusí skončit dobře. Konkrétně u Červené Karkulky: vlk usnul a myslivec mu rozřízl břicho. Normálně by to vlka přinejmenším vzbudilo, jestli by ho to rovnou nezabilo a pak by bylo naprosto irelevantí házet ho do studny (nebudeme rozvíjet teorii, že si tam myslivec chová masožravé rybičky). Babička s Karkulkou nebyly vystresované šokem, napůl rozložené trávicími šťávami vlka ani rozkousané. Po takovéhle pohádce bych se ani nedivila, kdyby děti běhaly za psy a strkaly jim hlavy do tlam. Ňam.

Od: SMO

SMO — Thu, 19 Nov 2009 17:36:03 +0000

Myslím, že jsem asi jako malé dítě neexperimentoval s pocitem hrůzy. Buď jsem se bál a nebo nebál. Konkrétně u pohádky Červená Karkulka jsem si myslel jako všichni, že vlk je bídák a to, že ho myslivec rozpáral a pak mu zašil do břicha kameny a hodil ho do studny je přeci správně, ne? Nepřemýšlel jsem nad tím, že je to nějaký horor bo co. V té době jsem ani neveděl co slovo horor znamena.